| |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
![]() |
www.neeg.org
|
|
KajNtug |
|
![]() |
![]() |
![]() |
||||
| |
|
|
|
||||||||
| |
![]() |
||||||||||
|
|
|||||||||||
| |
![]() |
Movies: Hluas Nkauj Hmoob Zoo Nkauj now available call (920)410-9953
Hmong - News Now Doog Ntshav Rau Nruab Siab - 2007 Snyu
Yang ~ Neeg Magazine - Posted 12/31/2007 1 hlis ntuj,
2007 - 153 leeg Hmoob thoj nam tawg rog nyob Thaib teb Thaib
thiab Nplog koom kev quab yuam lawv rov qab mus rau hauv lub teb chaws
Nplog. Hnub tim 30 ntawm lub ib hlis ntuj no, Thaib muab cov poj niam,
cov me nyuam, thiab muab ob tug txiv neej uas tab tom pw hauv tsev kho
mob coj mus ntsaws rau saum cov luv Bus tag ntawm lub vaj loog kaw neeg
hauv Nong Khai, Thaib teb. Tom qab ntawd cov tub ceev xwm thaib thiab
nplog mam los kuav cov txiv neej uas muab kaw rau ib chav ua ke hauv
lub vaj loog no. Pib los rau thaum lub 2 hlis ntuj xyoo 2007 - txoj cai Patriot Act uas twb yeej dhau los ua cai rau teb chaws USA no lawm puag thaum xyoo 2002 rov tsoo Hmoob ib teg nhyav kawg. Cov kev phem no muaj xws li yog tej tub txhawj ntse nrog tej nom tswv sib cam sib cav ua ntuv zus. Cov nom uas tsim tau txoj cai lawm tus hais li cas los muaj tag. Lub sij hawm no kuj zoo nkaus li lub ntuj uas pos huab niab rau Hmoob. Qhov pos huab tshaj yog lawv lub suab hu mus tsis deeg leej twg lub pob ntseg hlo. Qhov no qhia tau ib zaug hais tias Hmoob yog ib haiv neeg tsis muaj teb chaws tseev leej twg ntse hu suab nrov nto ntuj kuj tsis muaj leej twg pom tam sis ntawm. Tab sis nws kuj yog qhov zoo uas hauv lub teb chaws USA no kuj tsis txwv sawv daws lub suab hu no. Hmoob tus nyob qab teb qaum teb, tus sawv qhov tuaj, tus loj tus me, tus yeej ib txwm ua nom, tus ho yog tub kawm tshiab, los pos tseem yau nyias kuj sawv nyias tuaj mus ua suab hu. Muaj cov nom siab phem los kuj muaj ib cov nom suab zoo, uas yog Norm Coleman thiab Russ Feingold xa suab txhawb txoj cai no kom hloov rau Hmoob xwb xwb vim tsis yog ib qho kev ncaj ncess lawm. Feingold hais tias “kuv yuav tsis so, kuv yuav tawm tsam kom txoj cai no hloov xwb xwb.” Coleman uas yog tus nws ib leeg nyob rau hauv pawg Kas Moos Rep. thiaj ntaus thawj hlo hais txhua yam zoo txog Hmoob kom nws cov phooj ywg paub qhov zoo es hloov txoj cai xwb xwb. Kev sib ntswg kuj yog siv sij hawm dua ntais hauv lub xyoo 2007. Ib chim mam qhia qhov kawg los thaum xaus ntawm txoj cai tis npe Hmoob yog As Mes Kas ib tug yeeb ncuab loj rov rau hauv no. 2 hlis ntuj, 2007 thiab - UW- Madison kws qhia ntawm hauv fab kev cai lij choj ua tau ib lub suab xam tau hais tias yog ib lub zim muag taw qhov ncauj tham txog pab pawg neeg. Qhov no kuj dhau los ua ib zaug dab neeg uas yov luag txhua txhia lub tsev luam ntawv xov xwm hauv lub teb chaws USA no tau muab hais tawm. Tej zaum hauv lub qab ntuj no tseem muaj coob lub twb luam tawm tib sis thiab. Fab Kis teb thiab Av Kiv teb luam. Thaum lub 2 hlis yog thaum pib xwb qhov teeb meem no kuj sib ntswg ua ntuv zus thawm xyoog 2007 hu tib si. Sib law
liag thaum lub 2 rau 3 hlis ntuj, cov tub zaum rooj ntaub rooj Sib xyaw pes daws
los mus ntxiv txog tom qab no uas tham txog txiv yawg Vaj Pov lub koob
moo phem tiv nkaus rau thaum lub 6 hli tim 4, 2007.
Yawg moj zeej soj teeb meem uas yog “nyiag zais - under cover”
hauv USA kev nom tswm thiaj maj nrawm nroo xa xov rau tom xeev California
lub tsev plaub ntug loj kom cia li ntes txiv yawg Vaj Pov thiab nws
pab kav dawm kaus kom sai sai. Yog ib zag dab neeg phem rau Hmoob vim
lawv tus phooj ywg tig ntiaj xib leeg los tsim kev kub ntxhov rov rau
lawv. Thaum qhov teeb meem no tshwm tuaj tag, Hmoob qab teb qaum teb,
poj niam txiv neej, tsis hais xeem Hmoob dab tsi, lawv sawv ua suab
qw puv ntiaj teb. Lub zim muag yog xa lub moo mus rau USA kom pom tus
txiaj ntsim Hmoob tau muab roj ntshav pua USA txoj kev ywj pheej lawm.
Tsis tsim nyog Hmoob yuav yog lawv tus yeeb ncuab. Qab ntuj dav luam
kiag xov xwm thoob. Luag ob cag mas tseem tham thiab hais tawm qhov
teeb meem xwb tab sis Nplog thiab Thaib muab kiag qhov teeb meem coj
los siv tsim txom cov Hmoob uas tseem ua neeg thoj nam tawg rog nyob
hauv lub teb chaws Thaib. Ces sib xyaw pes dhi - cob nab thib Thaib
muab cov Hmoob ntes thiab nyiag xa tiaj ntees nywb kiag rau Nplog. Nplog
mas niam tsis hais maj mam xav mam txais tos ho maj nrawm nroo yuav
rawm coj mus kib noj thiab. Thooj txhij no, Thaib xa kiag 31 leeg txiv
neej Hmoob uas yog cov khiav tom cob fab los rau Thaib teb rov mus rau
hauv nplog. Nplog nqos kiag coj mus tsim. Pab no lawv tej txheeb ze
sib qhia tau rov tuaj hais tias, Nplog muab ntaus, muab kaw, thiab tsim
tus tuag kiag lawm los pom, tus ntuav ntshav mam tuag los muaj, tus
ua cas lawm tsis muaj leej twg paub txog kiag. Pab kwv tij Hmoob 31
leeg raug txoj kev phem ntawm lub xyoo 2007 no yuav tam tau Hmoob ib
tee ntshav doog rau nruab siab. Lawv yuav nco ntev heev thiab yuav nco
duj dhee mus kom tag tiam los tiam tuaj. 8 hli ntuj, 2007 -153 leeg Hmoob thoj nam tawg rog tim Nong Khai zaum ob kev hu ntuj. Zaum no yog 2-3 lub hlis ua ntej, cov cob nab thib Thaib zov lub vaj loog kaw neeg ntawm cov Hmoob no, muab lawv tej lauj kaub tais diav, vij tsam kab yoov tshaj cum, thiab khoom siv cuam pov tseg tag. Tseem muab cov dej huv uas cov Hmoob no lawv niaj hnub haus kaw tag thiab. Cia lawv haus cov dej uas neeg tsis haus. Cia cov yoov tshaj cum tom cov me nyuam me me no thawm hmo. Qhov no Thaib thiab Nplog lub siab txia ntshav xam pom tus kab mob “Malaria” uas mam maj mam txo cov Hmoob no txoj sia ib tug zuj zus. Lawv thiaj muab cov vij tsav pov tseg kom tag. Thaum cov kwv tij no tiv txoj kev tsim txom no los tau 2-3 lub hlis, lawv tiv tsis taus lawm, lawv txiav txim txhua tus txaus siab txo lawv txoj sia pov tseg rau hauv lub vaj loog no. Qhov lawv ua ib siab txo lawv txoj sia yog yoo tshaib kom tuag tag. Lawv yoo tau 4 hnub 4 hmos. Lawv rov muab cov qhov rooj xauv tag thiab tsis tawm mus muab cov mov Thaib nqa tuaj coj los noj. Lawv hais li no “thaum Thaib nqa cov mov tuaj tso saum rooj thaib tso deb lawv thiab nqa tsawg tsawg es coj tuaj yom rau lawv saib xwb.“ Ib tug leej tib neeg yog txog thaum nws txaus siab txo nws txoj sia mus, cov kev txom nyem, kev tsim uas yog lwm tus muab ntawd ntau ntshaj qhov tham tau lawm. Cov kwv tij Hmoob no, lawv haiv Hmoob nyob thoob ntuj uas yog deb lawv heev, tsis muaj leej twg pom lawv txoj kev lwj siab no xyov lawv quaj tsawg zaus thiaj tsaus ntuj, xyov lawv txhawj txog lawv cov me nyuam npaum li cas thiaj kaj ntug, thiab xyov lawv tsa tes thov lub ntuj pes tsawg zaus ntawm tej twb teev twg hauv txhua txhia lub sij hawm. Los mus txog hnub lawv txaus siab tuag ua ib zag dab neeg tseg rau hauv lub ntiaj teb no. Lawv thiaj mam tsis noj mov. Leej twg yeej tsis tau paub. 60 feeb kev nug lawm hauv lub xov tooj nrog lawv ib tug txheeb ze. Nws nrog ib tug me nyuam ntxhais muaj 4 xyoo tham. Tus me nyuam ntxhais hais li no “thaum peb tuag peb yuav mus rau qhov twg.” Nws ho tham nrog ib tug me nyuam tub muaj 7 xyoo. Tus tub hais tias “thaum peb tuag es peb mus txog pem ntuj nrag teb tus, uas puas muaj neeg siab phem lawm?” Leej twg tham nrog cov me nyuam no nws thiaj paub hais tias lawv txoj kev quaj no kho siab npaum li cas. Thaum kawg lawv pab ib 153 leeg Hmoob no kuj tsis tuag vim muaj UN rov tuaj cawm lawv. Thaib rov muab lawv cov vij tsam, khoom siv tais diav, khaub ncaws, thiab rov tso tus dej huv tuaj rau lawv haus. UN tuaj xyuas lawv ib lub hlis twg no 4 zaug thiab nqa khoom siv mov noj tuaj pub rau lawv siv yoom li ib tug neeg thoj nam tawg rog. Qhov no yog txoj cai ntiaj teb uas muaj lub zim muag pom neeg tsis hais yog leej twg txoj sia - yog siav neeg. Los mus rau thaum lub 10 hli 2007 - Cha Vaj uas nyob zos Green Bay uas yawg James Nichols muab tua tuag rooj plaub hais tiav. Yawg James no mus nyob nkuaj 60 xyoo rau qhov nws tua Cha thiab nyob nws ib lub txim 20 xyoo tas nrho yog 80 xyoo zaum hauv qhov taub. Qhov tsis ncaj ncees uas yog Hmoob lov lwm haiv neeg uas yog As Mes kas tib si pom ces yawg James no tua neeg npog roj ntsuab tab sis tsis txhaum lub txim tuag los yog txim nyob nkuaj tag tiam tab sis lwm haiv neeg yog tua neeg ces mag lub txim tuag los yog txim nyob nkuaj tag tiam. Qhov no kuj yog ib qho tsis ncaj ncees rau haiv neeg Hmoob uas lawv mam xeem tuaj ua neej rau lub teb chaws USA no tau nyuam qhuav yog 30 tawm me me lub xyoo xwb. Yawg Cha txoj kev tuag yog yawg James rho riam kem nws hlab pas, muab lov caj dab, thiab tseem muab ib co tsuas ntsaws rau hauv Cha lub qhov ncauj tib si. Xam thiab qhia tau hais tias, yawg James no ua tau raws nraim li nws txoj kev chim uas yog nws xav tsim ib tug Hmoob tuag txom nyem dua ntais. Thaum kawg nws ob lub kua muag kuj poob nthav rau hauv pem teb thaum nrhiav tau nws txhaum txim thiab yuav mus nkuaj txog 80 xyoo. 12 hlis ntuj 2007 - txoj cai Patriot Act thiab Real ID tig tig haum coob leej tus nom daim nplooj siab. Lawv xam xam, lawv mus ntsib Hmoob tus txiaj ntsim yav ntuj thaum tsov rog nyab laj hauv lub teb chaws Nplog. Txoj cai muab Hmoob ntsaws ua USA tus yeeb ncuab thiaj rov txua dua ib txog cai tshiab muab Hmoob lauj tawm hauv rov los rau saum yaj ceeb no rov los ua neeg dawb need huv. Ib qho nraug zeeg muag pom ntawm txoj cai no nyob rau hauv xyoo 2007 no kuj los iab Hmoob lub siab kawg nkaus. Yov luag tag cov teeb meem kawj xyoo no los twb vim muaj txoj cai no los tham rau lub qab ntuj neeg hnov es tus muaj lub siab phem ces tsim Hmoob kiag ho tus muaj kev kawm tob ces mam maj mam nrhiav tswv yim los hais pog nruab nrog tuaj es yam nkaus tus dab tsi mam maj mam ntxais Hmoob cov ntshav ib tee zuj zus. Qhov no tsis tau tham hais tias Hmoob tus phooj ywg niam phem phem niam tsim tsim Hmoob. Tej zaum nws yog lub yij ceeb khaub zig los txog ces leej twg thiaj nrhiav tsim Hmoob. Kom sawv daws nkag siab hais tias nws yog ib co teeb meem uas muaj sau tseg cia rau hauv dab neeg lawm tiag xwb. Tsis tau taw ntiv tes los pos taw qhov ncauj rau leej twg xws li “KOJ KOJ - KUV KUV.” Xyoo 2007 no nws cov teeb meem kuj los qhia rau Hmoob txawj sib hlub zog, txawj sib zam me me, thiab pom khav zog hais tias Hmoob yeej yog nws haiv Hmoob tiag tiag. Cov uas nyiam hais koj pab kuv pawg los kuj hloov zog lawm. Cov uas pheej hais tias kuv ces thiaj yog Hmoob thiab thiaj tsim txiaj xwb los ib nyuag thim xav zog. Cov uas nws yeej tsis ua dab tsi kiag mas haj yam nkag siab zoo. Thaum kawg ces Hmoob yog ib haiv es lawv yuav ris rawv lub vij sub uas yog lwm haiv tsim rau lawv. Txawm yuav raug rau leej twg los yeej mob Hmoob siab sib xws. Qhov muab txiv yawg Vaj Pov ntes los puav leej yog ib qho nraug zeeg muag qhia kom Hmoob txawj sib hlub zog. Tshwj xeeb ntshaj ces Hmoob yuav tau nyiaj qhov mob ntawm lawv uas yog lawv ntsib qhov teeb meem xwb. Txhua tsav yam uas lwm tus hais thiab ua kom tom qab muaj ib lub vij sub rau Hmoob lov Hmoob txhua tus kawm tau me me hais tias nws hais neeg tej zaum hlub nws dua. Qhov no coj Hmoob mus sib hlub tob tob es Hmoob txawm yuav yog tus Hmoob Suav 100 xyoo los nws yeej yog Hmoob, tus Hmoob nyab laj 30 xyoo los nws yeej tseem yog Hmoob, hos tus Hmoob Nplog twb tau 30 xyoo lawm thiab los lawv yeej tseem yog Hmoob, ib yam nkaus cov uas khiav tawm lub teb chaws Nplog tuaj lawm es mus ua Hmoob Mes Kas, Hmoob Fab Kis, Hmoob Kas Nas Da, Hmoob Australia, Hmoob dab tsi lawm tau 30 tawm xyoo no los yeej tseem yog Hmoob. Xyoo no cov teeb meem Hmoob no tau teeb rau Hmoob mus sib hlub dua. Yog yuav kom zoo li tej phee kheev hnov hnov lawm hu hais tias “Hmoob tsis sib hlub Hmoob leej twg thiaj yuav Hlub Hmoob” lov “ Hmoob yuav tsum sib Hlub Hmoob” yog tej niag lus hais xwb xwb los pos lus phee xwb xwb twb coj tsis tau Hmoob mus sib hlub zog. Yog ib qho teeb meem lwm haiv tsim Hmoob ntawm lawv lub ntsiab muag es lawv mam nkag siab txog no ces lawv kawm tau sai thiab sib hlub ceev dua thiab sib zam es lawv paub txuag ntsej muag zog. Xam tau hais tias xyoo 2007 no cov teeb meem taws ib teg tsau rau Hmoob pom kev hmo ntuj mus cuag txoj kev sib hlub. Tab sis kuj yog ib tee ntshav so tsis tau tawm hawv lawv lub siab. Nws yuav iab yam nkaus yaj yeeb. Tham rau Hmoob thoob qab ntuj dav. Terms
of Use
| Privacy Notice
|
|
||||||||
| |
|||||||||||
| |
|||||||||||
| |
|||||||||||
| |
|||||||||||
| |
|||||||||||
| |
|||||||||||
| |
|||||||||||
| |
|||||||||||
| |
|||||||||||
| |
|||||||||||
| |
|||||||||||
|
|
|||||||||||
|
Movies: Paj Xyoob, Maiv Suav, Txiv Nraug Zag now available. call 920-410-9953
|
|||||||||||