www.neeg.org

KajNtug


MBA


Movies: Hluas Nkauj Hmoob Zoo Nkauj now available call (920)410-9953

 

Anything about Hmong, We post it in this web address

Hmong - News Now

Doog Ntshav Rau Nruab Siab - 2007

Snyu Yang ~ Neeg Magazine - Posted 12/31/2007
Haiv neeg twg muaj teb chaws haiv ntawd yuav soj ntsuam ib niaj xyoo twg cov vij sub raws tej huab cua los pos kev sib iab liam lwm yam li qhov kawj. Qab ntuj dav no muaj ib haiv neeg hu ua Hmoob. Lawv soj qab raws li cov vij sub vij npog uas tsoo lawm caum lub xyoo dhau los. Nyob hauv xyoo 2007 no kuj pom tau hais tias qee yam doog ntshav rau nruab siab rau lawv lawm. Vij sub vij npog txhais ua yam tsis zoo yam phem uas cuam tshuam neeg lub neej. Tej yam kev phem hauv lub xyoo 2007 no uas muaj kawj rau Hmoob nyeem li hauv qab no.

1 hlis ntuj, 2007 - 153 leeg Hmoob thoj nam tawg rog nyob Thaib teb Thaib thiab Nplog koom kev quab yuam lawv rov qab mus rau hauv lub teb chaws Nplog. Hnub tim 30 ntawm lub ib hlis ntuj no, Thaib muab cov poj niam, cov me nyuam, thiab muab ob tug txiv neej uas tab tom pw hauv tsev kho mob coj mus ntsaws rau saum cov luv Bus tag ntawm lub vaj loog kaw neeg hauv Nong Khai, Thaib teb. Tom qab ntawd cov tub ceev xwm thaib thiab nplog mam los kuav cov txiv neej uas muab kaw rau ib chav ua ke hauv lub vaj loog no.
Pab txiv neej no kuj pom khav txoj kev quab yuam no tsis ncaj ncees rau lawv lawm. Lawv kuj sawv tawm tsam cov cob nab thib zaum no. Kev lawm sib tawm tsam yog lawv rov muab lawv lub qhov rooj liaj, ua rau cov cob nab thib qhib tsis tau los tav lawv nce Bus. Lawv sib tawm tsam li no ntev yog 6 teev nkaus. Ua ke thaum sij hawm teeb meem kub, cov txiv neej no lawv kuj ntaus xov tooj rau hauv United Nation High Commissioner for Refugees (UNHCR), cov tub sau xov xwm nyob thaib teb, cov koom haum ncaj ncees, thiab tej txheeb ze lawv paub uas yog nyob rau cov teb chaws thib 3. Hnub no los hmo no leej twg yog cov hnov pab kwv tij Hmoob no kuj sib zog hu xov tooj rau txhua txhia lub koom haum ncaj ncees, kev nom tswv, thiab hu rov mus rau hauv UN tim Thaib teb thov kom lawv yog tus muaj fwj chim pab mus cawm cov Hmoob no thiab tso lawm. Thaum kawg tom qab 6 teev tag, cov cob nab thib UN loj hauv Bangkok thiaj tau mus ncav thiab muab txoj kev ncaj ncees los sib hais rau Thaib thiab Nplog. Pom tau hais tias zaum no yog Thaib thiab Nplog quab yuam txoj cai ntiaj teb uas leej twg los siv tsis tau. Nkawv ob lub teb chaws paub zoo yog ib qho kev quab yuam, nkawv rov tso cov Hmoob los nyob rau hauv lub vaj loog dua. Ob hnub tom qab Nplog hais rau Thaib hais tias, “Thaib mas ua hauj lwm txia dej
heev thiaj coj tsis tau cov Hmoob no rov mus rau Nplog tes.”
Cov kev tsim zaum no kuj muaj ntau yam kev phem los pos yog ib zaug vij sub nhyav rau cov kwv tij Hmoob ntawm pab 153 leeg no. Cov me nyuam ces Thaib muab cov pa “GAS” ntshawb, tus qaug li cas los muaj tag. Muaj ib feem yog cov laus nyob rau hauv kuj haj yam raug cov pa “GAS” no nhyav. Cov poj niam Thaib kuj muab luag, cab plaub hauv, thiab nplawm rau saum Bus. Ob tug txiv neej pw tom tsev kho mob Thaib kuj muab rho xov yas, xov pa, thiab xov lwm yam tag yuam thauj mus ntsaws rau saum Bus tib si. Pom tau hais tias Thaib thiab Nplog lub zim muag quab yuav cov Hmoob thoj nam tawg rog zaum no kuj ua saib tsis tau Hmoob ib qho kiag. Hmoob xwb yog leej twg hnov txog yeej khib, mob siab, thiab tu siab vim lawv yeej hlub tshua txog cov kwv tij 153 leeg no.

Pib los rau thaum lub 2 hlis ntuj xyoo 2007 - txoj cai Patriot Act uas twb yeej dhau los ua cai rau teb chaws USA no lawm puag thaum xyoo 2002 rov tsoo Hmoob ib teg nhyav kawg. Cov kev phem no muaj xws li yog tej tub txhawj ntse nrog tej nom tswv sib cam sib cav ua ntuv zus. Cov nom uas tsim tau txoj cai lawm tus hais li cas los muaj tag. Lub sij hawm no kuj zoo nkaus li lub ntuj uas pos huab niab rau Hmoob. Qhov pos huab tshaj yog lawv lub suab hu mus tsis deeg leej twg lub pob ntseg hlo. Qhov no qhia tau ib zaug hais tias Hmoob yog ib haiv neeg tsis muaj teb chaws tseev leej twg ntse hu suab nrov nto ntuj kuj tsis muaj leej twg pom tam sis ntawm. Tab sis nws kuj yog qhov zoo uas hauv lub teb chaws USA no kuj tsis txwv sawv daws lub suab hu no. Hmoob tus nyob qab teb qaum teb, tus sawv qhov tuaj, tus loj tus me, tus yeej ib txwm ua nom, tus ho yog tub kawm tshiab, los pos tseem yau nyias kuj sawv nyias tuaj mus ua suab hu. Muaj cov nom siab phem los kuj muaj ib cov nom suab zoo, uas yog Norm Coleman thiab Russ Feingold xa suab txhawb txoj cai no kom hloov rau Hmoob xwb xwb vim tsis yog ib qho kev ncaj ncess lawm. Feingold hais tias “kuv yuav tsis so, kuv yuav tawm tsam kom txoj cai no hloov xwb xwb.” Coleman uas yog tus nws ib leeg nyob rau hauv pawg Kas Moos Rep. thiaj ntaus thawj hlo hais txhua yam zoo txog Hmoob kom nws cov phooj ywg paub qhov zoo es hloov txoj cai xwb xwb. Kev sib ntswg kuj yog siv sij hawm dua ntais hauv lub xyoo 2007. Ib chim mam qhia qhov kawg los thaum xaus ntawm txoj cai tis npe Hmoob yog As Mes Kas ib tug yeeb ncuab loj rov rau hauv no.

2 hlis ntuj, 2007 thiab - UW- Madison kws qhia ntawm hauv fab kev cai lij choj ua tau ib lub suab xam tau hais tias yog ib lub zim muag taw qhov ncauj tham txog pab pawg neeg. Qhov no kuj dhau los ua ib zaug dab neeg uas yov luag txhua txhia lub tsev luam ntawv xov xwm hauv lub teb chaws USA no tau muab hais tawm. Tej zaum hauv lub qab ntuj no tseem muaj coob lub twb luam tawm tib sis thiab. Fab Kis teb thiab Av Kiv teb luam. Thaum lub 2 hlis yog thaum pib xwb qhov teeb meem no kuj sib ntswg ua ntuv zus thawm xyoog 2007 hu tib si.

Sib law liag thaum lub 2 rau 3 hlis ntuj, cov tub zaum rooj ntaub rooj
ntaw nram lub nroog Madison pov suab cia muab lub tsev kawm ntawv qhib ib “Elementary” tis npe ua txiv yawg thawj qub tub rog Vaj Pov npe los tam Hmoob tus txiaj tsim kev sib nta kob rog nyab laj hauv lub teb chaws Nplog. Thaum no yawg kws qhia ntawm McCoy hauv UW-Madison rov tham txog nws txoj kev pom txiv yawg Vaj Pov lub koob npe tsis zoo thaum ua thawj tub rog hauv Nplog teb uas muaj kev koom tes muag yaj yeeb nrog cov CIA. Yawg McCoy no kuj yog ib tug kws qhia ntawv fab dab neeg qib siab thiab muaj kev cuam tshuam hais txog txiv yawg Vaj Pov lub koob moo tsis zoo los lawm ntau zaus. Yog thaum twg rov tham txog txiv yawg Vaj Pov uas yuav muaj kev los ua ib tug qauv dab tsi rau saum zej zog ces yawg McCoy no sawv tsees los piav nws tej qub lus thiab txhab tej yam tsis zoo rau txiv yawg Vaj Pov. Nws lub ntsiab lus kuj tseem txhais tau mus sib cuam tshuam rau pab pawg neeg uas yog Hmoob tib si. Qhov no zaum no thiaj yog ib zaug dab neeg uas Hmoob yuav tau rov muab teev tseg rau hauv xyoo 2007 no uas xav tau hais tias yog ib lub vij sub nhyav rau haiv Hmoob lawm tib si.

Sib xyaw pes daws los mus ntxiv txog tom qab no uas tham txog txiv yawg Vaj Pov lub koob moo phem tiv nkaus rau thaum lub 6 hli tim 4, 2007. Yawg moj zeej soj teeb meem uas yog “nyiag zais - under cover” hauv USA kev nom tswm thiaj maj nrawm nroo xa xov rau tom xeev California lub tsev plaub ntug loj kom cia li ntes txiv yawg Vaj Pov thiab nws pab kav dawm kaus kom sai sai. Yog ib zag dab neeg phem rau Hmoob vim lawv tus phooj ywg tig ntiaj xib leeg los tsim kev kub ntxhov rov rau lawv. Thaum qhov teeb meem no tshwm tuaj tag, Hmoob qab teb qaum teb, poj niam txiv neej, tsis hais xeem Hmoob dab tsi, lawv sawv ua suab qw puv ntiaj teb. Lub zim muag yog xa lub moo mus rau USA kom pom tus txiaj ntsim Hmoob tau muab roj ntshav pua USA txoj kev ywj pheej lawm. Tsis tsim nyog Hmoob yuav yog lawv tus yeeb ncuab. Qab ntuj dav luam kiag xov xwm thoob. Luag ob cag mas tseem tham thiab hais tawm qhov teeb meem xwb tab sis Nplog thiab Thaib muab kiag qhov teeb meem coj los siv tsim txom cov Hmoob uas tseem ua neeg thoj nam tawg rog nyob hauv lub teb chaws Thaib. Ces sib xyaw pes dhi - cob nab thib Thaib muab cov Hmoob ntes thiab nyiag xa tiaj ntees nywb kiag rau Nplog. Nplog mas niam tsis hais maj mam xav mam txais tos ho maj nrawm nroo yuav rawm coj mus kib noj thiab. Thooj txhij no, Thaib xa kiag 31 leeg txiv neej Hmoob uas yog cov khiav tom cob fab los rau Thaib teb rov mus rau hauv nplog. Nplog nqos kiag coj mus tsim. Pab no lawv tej txheeb ze sib qhia tau rov tuaj hais tias, Nplog muab ntaus, muab kaw, thiab tsim tus tuag kiag lawm los pom, tus ntuav ntshav mam tuag los muaj, tus ua cas lawm tsis muaj leej twg paub txog kiag. Pab kwv tij Hmoob 31 leeg raug txoj kev phem ntawm lub xyoo 2007 no yuav tam tau Hmoob ib tee ntshav doog rau nruab siab. Lawv yuav nco ntev heev thiab yuav nco duj dhee mus kom tag tiam los tiam tuaj.
Lawv liag pab 31 leeg no, Thaib thiab Nplog nyiag xa 160 leej poj niam me nyuam - cov Hmoob khiav los ua neeg thoj nam tawg rog rau pem dej dawb rov mus rau hauv lub teb chaws los ntsuas lawm thiab. Pab no Thaib muab fais fab lwm lawv ntsej muag, fau tas cov txiv neej. Feem coob twb thauj ib hmos kaj ntug, thaum twb mus txog hauv Nplog lawm ib txhia mam xeev. Txhua yam teeb meem kawj no yog sib cuam tshuam ntawm leej twg lub siab tsim xws li McCoy, yawg moj zeej foob txiv yawg Vaj Pov, thiab txhua yam kev vij sub vij npog uas tsis yog dab ua tab sis yog neeg tsim haiv me nyuam neeg Hmoob. Qhov no qhia tau ua ib qhov chaw sam xeeb uas yog haiv neeg tsim haiv neeg thiab cov kev tsim no yog nkag tuaj puag hauv nruab siab thiab tseem tuaj tob tob.

8 hli ntuj, 2007 -153 leeg Hmoob thoj nam tawg rog tim Nong Khai zaum ob kev hu ntuj. Zaum no yog 2-3 lub hlis ua ntej, cov cob nab thib Thaib zov lub vaj loog kaw neeg ntawm cov Hmoob no, muab lawv tej lauj kaub tais diav, vij tsam kab yoov tshaj cum, thiab khoom siv cuam pov tseg tag. Tseem muab cov dej huv uas cov Hmoob no lawv niaj hnub haus kaw tag thiab. Cia lawv haus cov dej uas neeg tsis haus. Cia cov yoov tshaj cum tom cov me nyuam me me no thawm hmo. Qhov no Thaib thiab Nplog lub siab txia ntshav xam pom tus kab mob “Malaria” uas mam maj mam txo cov Hmoob no txoj sia ib tug zuj zus. Lawv thiaj muab cov vij tsav pov tseg kom tag. Thaum cov kwv tij no tiv txoj kev tsim txom no los tau 2-3 lub hlis, lawv tiv tsis taus lawm, lawv txiav txim txhua tus txaus siab txo lawv txoj sia pov tseg rau hauv lub vaj loog no. Qhov lawv ua ib siab txo lawv txoj sia yog yoo tshaib kom tuag tag. Lawv yoo tau 4 hnub 4 hmos. Lawv rov muab cov qhov rooj xauv tag thiab tsis tawm mus muab cov mov Thaib nqa tuaj coj los noj. Lawv hais li no “thaum Thaib nqa cov mov tuaj tso saum rooj thaib tso deb lawv thiab nqa tsawg tsawg es coj tuaj yom rau lawv saib xwb.“ Ib tug leej tib neeg yog txog thaum nws txaus siab txo nws txoj sia mus, cov kev txom nyem, kev tsim uas yog lwm tus muab ntawd ntau ntshaj qhov tham tau lawm. Cov kwv tij Hmoob no, lawv haiv Hmoob nyob thoob ntuj uas yog deb lawv heev, tsis muaj leej twg pom lawv txoj kev lwj siab no xyov lawv quaj tsawg zaus thiaj tsaus ntuj, xyov lawv txhawj txog lawv cov me nyuam npaum li cas thiaj kaj ntug, thiab xyov lawv tsa tes thov lub ntuj pes tsawg zaus ntawm tej twb teev twg hauv txhua txhia lub sij hawm. Los mus txog hnub lawv txaus siab tuag ua ib zag dab neeg tseg rau hauv lub ntiaj teb no. Lawv thiaj mam tsis noj mov. Leej twg yeej tsis tau paub. 60 feeb kev nug lawm hauv lub xov tooj nrog lawv ib tug txheeb ze. Nws nrog ib tug me nyuam ntxhais muaj 4 xyoo tham. Tus me nyuam ntxhais hais li no “thaum peb tuag peb yuav mus rau qhov twg.” Nws ho tham nrog ib tug me nyuam tub muaj 7 xyoo. Tus tub hais tias “thaum peb tuag es peb mus txog pem ntuj nrag teb tus, uas puas muaj neeg siab phem lawm?” Leej twg tham nrog cov me nyuam no nws thiaj paub hais tias lawv txoj kev quaj no kho siab npaum li cas. Thaum kawg lawv pab ib 153 leeg Hmoob no kuj tsis tuag vim muaj UN rov tuaj cawm lawv. Thaib rov muab lawv cov vij tsam, khoom siv tais diav, khaub ncaws, thiab rov tso tus dej huv tuaj rau lawv haus. UN tuaj xyuas lawv ib lub hlis twg no 4 zaug thiab nqa khoom siv mov noj tuaj pub rau lawv siv yoom li ib tug neeg thoj nam tawg rog. Qhov no yog txoj cai ntiaj teb uas muaj lub zim muag pom neeg tsis hais yog leej twg txoj sia - yog siav neeg.

Los mus rau thaum lub 10 hli 2007 - Cha Vaj uas nyob zos Green Bay uas yawg James Nichols muab tua tuag rooj plaub hais tiav. Yawg James no mus nyob nkuaj 60 xyoo rau qhov nws tua Cha thiab nyob nws ib lub txim 20 xyoo tas nrho yog 80 xyoo zaum hauv qhov taub. Qhov tsis ncaj ncees uas yog Hmoob lov lwm haiv neeg uas yog As Mes kas tib si pom ces yawg James no tua neeg npog roj ntsuab tab sis tsis txhaum lub txim tuag los yog txim nyob nkuaj tag tiam tab sis lwm haiv neeg yog tua neeg ces mag lub txim tuag los yog txim nyob nkuaj tag tiam. Qhov no kuj yog ib qho tsis ncaj ncees rau haiv neeg Hmoob uas lawv mam xeem tuaj ua neej rau lub teb chaws USA no tau nyuam qhuav yog 30 tawm me me lub xyoo xwb. Yawg Cha txoj kev tuag yog yawg James rho riam kem nws hlab pas, muab lov caj dab, thiab tseem muab ib co tsuas ntsaws rau hauv Cha lub qhov ncauj tib si. Xam thiab qhia tau hais tias, yawg James no ua tau raws nraim li nws txoj kev chim uas yog nws xav tsim ib tug Hmoob tuag txom nyem dua ntais. Thaum kawg nws ob lub kua muag kuj poob nthav rau hauv pem teb thaum nrhiav tau nws txhaum txim thiab yuav mus nkuaj txog 80 xyoo.

12 hlis ntuj 2007 - txoj cai Patriot Act thiab Real ID tig tig haum coob leej tus nom daim nplooj siab. Lawv xam xam, lawv mus ntsib Hmoob tus txiaj ntsim yav ntuj thaum tsov rog nyab laj hauv lub teb chaws Nplog. Txoj cai muab Hmoob ntsaws ua USA tus yeeb ncuab thiaj rov txua dua ib txog cai tshiab muab Hmoob lauj tawm hauv rov los rau saum yaj ceeb no rov los ua neeg dawb need huv. Ib qho nraug zeeg muag pom ntawm txoj cai no nyob rau hauv xyoo 2007 no kuj los iab Hmoob lub siab kawg nkaus. Yov luag tag cov teeb meem kawj xyoo no los twb vim muaj txoj cai no los tham rau lub qab ntuj neeg hnov es tus muaj lub siab phem ces tsim Hmoob kiag ho tus muaj kev kawm tob ces mam maj mam nrhiav tswv yim los hais pog nruab nrog tuaj es yam nkaus tus dab tsi mam maj mam ntxais Hmoob cov ntshav ib tee zuj zus. Qhov no tsis tau tham hais tias Hmoob tus phooj ywg niam phem phem niam tsim tsim Hmoob. Tej zaum nws yog lub yij ceeb khaub zig los txog ces leej twg thiaj nrhiav tsim Hmoob. Kom sawv daws nkag siab hais tias nws yog ib co teeb meem uas muaj sau tseg cia rau hauv dab neeg lawm tiag xwb. Tsis tau taw ntiv tes los pos taw qhov ncauj rau leej twg xws li “KOJ KOJ - KUV KUV.”

Xyoo 2007 no nws cov teeb meem kuj los qhia rau Hmoob txawj sib hlub zog, txawj sib zam me me, thiab pom khav zog hais tias Hmoob yeej yog nws haiv Hmoob tiag tiag. Cov uas nyiam hais koj pab kuv pawg los kuj hloov zog lawm. Cov uas pheej hais tias kuv ces thiaj yog Hmoob thiab thiaj tsim txiaj xwb los ib nyuag thim xav zog. Cov uas nws yeej tsis ua dab tsi kiag mas haj yam nkag siab zoo. Thaum kawg ces Hmoob yog ib haiv es lawv yuav ris rawv lub vij sub uas yog lwm haiv tsim rau lawv. Txawm yuav raug rau leej twg los yeej mob Hmoob siab sib xws. Qhov muab txiv yawg Vaj Pov ntes los puav leej yog ib qho nraug zeeg muag qhia kom Hmoob txawj sib hlub zog. Tshwj xeeb ntshaj ces Hmoob yuav tau nyiaj qhov mob ntawm lawv uas yog lawv ntsib qhov teeb meem xwb. Txhua tsav yam uas lwm tus hais thiab ua kom tom qab muaj ib lub vij sub rau Hmoob lov Hmoob txhua tus kawm tau me me hais tias nws hais neeg tej zaum hlub nws dua. Qhov no coj Hmoob mus sib hlub tob tob es Hmoob txawm yuav yog tus Hmoob Suav 100 xyoo los nws yeej yog Hmoob, tus Hmoob nyab laj 30 xyoo los nws yeej tseem yog Hmoob, hos tus Hmoob Nplog twb tau 30 xyoo lawm thiab los lawv yeej tseem yog Hmoob, ib yam nkaus cov uas khiav tawm lub teb chaws Nplog tuaj lawm es mus ua Hmoob Mes Kas, Hmoob Fab Kis, Hmoob Kas Nas Da, Hmoob Australia, Hmoob dab tsi lawm tau 30 tawm xyoo no los yeej tseem yog Hmoob. Xyoo no cov teeb meem Hmoob no tau teeb rau Hmoob mus sib hlub dua. Yog yuav kom zoo li tej phee kheev hnov hnov lawm hu hais tias “Hmoob tsis sib hlub Hmoob leej twg thiaj yuav Hlub Hmoob” lov “ Hmoob yuav tsum sib Hlub Hmoob” yog tej niag lus hais xwb xwb los pos lus phee xwb xwb twb coj tsis tau Hmoob mus sib hlub zog. Yog ib qho teeb meem lwm haiv tsim Hmoob ntawm lawv lub ntsiab muag es lawv mam nkag siab txog no ces lawv kawm tau sai thiab sib hlub ceev dua thiab sib zam es lawv paub txuag ntsej muag zog. Xam tau hais tias xyoo 2007 no cov teeb meem taws ib teg tsau rau Hmoob pom kev hmo ntuj mus cuag txoj kev sib hlub. Tab sis kuj yog ib tee ntshav so tsis tau tawm hawv lawv lub siab. Nws yuav iab yam nkaus yaj yeeb. Tham rau Hmoob thoob qab ntuj dav.

Terms of Use | Privacy Notice
© 2002- 2008, Neeg Magazine. All rights reserved. All parts of this service shall not be reproduced in any form without a written consent express to NEEG Magazine, except that an individual may download and/or print of articles for personal use such as reference, non-commercial purpose. Neeg values all writers with deserved knowledge of their credibility.
Thank You.

 

 


Buy Hmong Goods
@
NEEG - Stores

 

 

 

 

 



Movies: Paj Xyoob, Maiv Suav, Txiv Nraug Zag now available. call 920-410-9953